Nobelisté našli v těle brzdu, jejíž uvolnění nastartuje imunitu v boji s rakovinou
Praha – Najít v lidském těle zataženou brzdu a přijít tak s průlomovou léčbou rakoviny se nezávisle na sobě podařilo Američanovi Jamesi P. Allisonovi a Tasuku Hondžóovi z Japonska. Dvojice vědců si za své objevy převezme 10. prosince Nobelovu cenu.
Takzvaná imunoterapie, která už se využívá i v Česku, prodlužuje pacientům život a zlepšuje jeho kvalitu. „Je to úplně jiný postup než chemoterapie, která působí přímo na nádorové buňky, ale zároveň i na buňky zdravé,“ říká Luboš Petruželka, přednosta pražské Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Profesor onkologie Petruželka vysvětluje, že imunitní systém dokáže nádorové bujení po určitou dobu držet pod kontrolou. Pak ji ale ztratí, protože karcinom vytváří bílkoviny, které obranyschopnost organismu, především pak činnost T lymfocytů, brzdí.
Allison a Hondžó objevili každý jednu takovou bílkovinu a tím cestu k vývoji přelomové léčby otevřeli. Nové léky dokážou bílkoviny najít, utlumit a tím imunitní systém opět nastartovat.
„Klíčové objevy obou laureátů představují mezník v našem boji s rakovinou,“ odůvodnila Nobelova nadace, proč letošní cena za medicínu míří do Spojených států a Japonska.
Petruželka upozorňuje, že imunoterapie nezabírá u každého. Specifikovat skupiny pacientů, u kterých skutečně zabírá, je podle něj předmětem dalšího výzkumu.
„Velkým průlomem je, že je imunoterapie účinná u karcinomu plic,“ říká lékař s tím, že jinak byly možnosti, jak tento typ rakoviny léčit, omezené. Především proto, že onemocnění lékaři dokážou odhalit až v pokročilejším stadiu.
V Česku žije asi půl milionu onkologických pacientů. Nové případy přibývají, klesá ale počet úmrtí. S některými typy nádoru mohou dnes lidé přežít i desítky let.
Imunoterapie s sebou může nést nežádoucí vedlejší účinky, například průjem, vyrážku nebo útlum činnosti štítné žlázy. To vše lze podle Petruželky mít pod kontrolou. „Je pravda, že u malého procenta nemocných mohou být nežádoucí účinky život ohrožující. Léčba proto musí být podávána na specializovaných pracovištích,“ dodává lékař.
Nevýhodou imunoterapie je, že je nákladná. Může stát statisíce i miliony korun ročně. Navíc je nutné ji podávat poměrně dlouho – měsíce i roky.
V Česku už léčbu podstoupily stovky pacientů, například s nádorem kůže nebo plic. Podle Petruželky je určitě prostor pro to, aby se spektrum pacientů, jimž imunoterapii zaplatí zdravotní pojišťovna, rozšířil. „Okruh by se měl zúžit na pacienty, u kterých je pravděpodobnost úspěchu nejvyšší. Ti by léčbu podle mě měli dostat,“ myslí si onkolog.