Na co nezapomenu

Když nepoznáte, co je sladké, hořké, slané a co kyselé, a všechno, co žvýkáte a polykáte je úplně bez chuti, není to nic moc… Strašně jsem se těšila, po každé další dávce chemoterapie, až se zas moje chuťové pohárky probudí k životu, a chuť se mi vrátí. Aspoň na těch pár dní, než mi namíchají další koktejl. A jednou, až bude konečně po všem… Je to skoro šestnáct let, a pamatuju si, že jsem si dala grilované koleno na dřevěném prkénku, nacpala se k prasknutí a zapila to sytým tmavým Guinessem s hustou smetanovou pěnou. No, lehko mi nebylo! Ale věděla jsem, že už mi zase chutná! Bylo to skvělé…

Jana Drexlerová