Adventské zastavení v plzeňském centru
… Advent pochází z latinského „adventus“, což znamená příchod. V křesťanské tradici se myslí příchod vykupitele…
Trošku troufale jsem použila pro naše předvánoční setkání v našem centru pojmenování „Adventské zastavení“ vědoma si toho, že pokud se má někdo zastavit, musí nejprve přijít… Na druhou stranu přece všichni na něco čekáme, to očekávání „něčeho“ nás nutí jít dále, přemýšlet nejen o sobě, ale také o bližším, či vzdálenějším okolí…
A tak jsme v našem vánočně nazdobeném centru 16. prosince čekali na první příchozí, s lehkou obavou, zda si ještě dokážeme vyšetřit trochu času, navzdory všem povinnostem, jež na nás klade naše okolí, ale také zajisté my sami – právě okolí navzdory na malé posezení, popovídání, sdílení malé společné radosti. Nakonec byly naše obavy zažehnány, děvčata se začala scházet, stůl se plnil talířky se všemožnými vzorky „našeho“ vánočního cukroví a nakonec i jinými pochutinami. Samozřejmě, pokud se sejde dobrá společnost, je dobré otevřít dobré víno a pronést malý přípitek, malé přivítání… a pak již jenom pozorovat a číst z tváří, zda se spokojenost dostavila… pohlídat, aby bylo všeho dost… tu dolít číši, podat kávu, něco smýt… ale také posedět spolu s těmi, které spolu leccos zažily a tak věřím, že jsou pro ně tato setkání radostná.
Nesmím tady zapomenout na naše dva velmi milé hosty, první byla paní Kielbergerová z Plavecké školy bazénu na Lochotíně. Letos se nám povedlo navázat, myslím si, příslibnou spolupráci… těšíme se, že ji budeme dále oboustranně rozvíjet. A dalším velmi milým hostem, či spíše už pravidelným návštěvníkem byl náš garant, doktor Tomáš Svoboda. Bylo příjemné bavit se spolu ve zcela přátelské poloze, vždyť ještě nedávno byla nejedna z nás v čase své nemoci jeho pacientkou, a on s námi v ordinaci musel řešit zcela jiné problémy. Pane doktore… díky… určitě nejenom za mne!
Čas příjemně plynul, děvčata přicházela… zastavila se… a odcházela… tak nějak jsem si to představovala, chvíle zastavení… nabrat síly do finále našeho vánočního snažení…pokud jsme k tomu my, terapeutky z plzeňského centra trošku přispěly, tak byl záměr splněn.
Těšíme se na vaše příchody i v nastávajícím roce 2015!
Za plzeňský tým Ilona Tytlová
P.S. …jsou situace, které nejlépe zrežíruje sám život… z centra jsem odcházela ve večerních hodinách, s myšlenkami na právě prožité odpoledne, když oblohu osvítil nádherný ohňostroj… asi také někde měli své „Adventní zastavení“… stála jsem, pozorovala divadlo na obloze, vědoma si toho, jaké mám vlastně štěstí… žiji… děvčata, žijme v duchu Carpe diem!
