Do Tuniska s batůžkem

V českobudějovickém centru nám zpestřil společné odpoledne svým vyprávěním o cestě do Tuniska pan Jiří. Rozhodl se zde strávit část své dovolené individuálním putováním v severní části Tuniska. Lákaly ho významné starořímské památky Dougga, Maktaris, skryté město Al Kaf v oblasti Tellu a berberská vesnička Takrůna.

Z Prahy byl letadlem za necelé tři hodiny v Sousse. Zde měl zajištěné ubytování a další den dojel vlakem do hlavního města Tuniska – Tunisu. Cesta trvala čtyři hodiny a přesto, že měl zakoupený lístek do první třídy, zjistil, že na pravidelný úklid si tam nepotrpí. Z vlakového nádraží se nadzemní dráhou přesunul na autobusové nádraží. Názvy jednotlivých stanic jsou psány i v latince. V autobuse mu jedna studentka doporučila hotel. Taxi tam fungují jako luáž, cestující přistupují za jízdy. Luáž je vlastně náhrada miniautobusu. Jedná se o vozidlo pro sedm osob a vyjíždí, až když se naplní všechna sedadla. Pokud se tak nestane, je možné si zbývající sedadla doplatit. Za celou dobu prohlídky města nepotkal jediného „bílého“ turistu. Lidé byli velice příjemní, absolutně nikdo mu nic nevnucoval, jen se někdo ze zvědavosti zeptal odkud je.

Dorozumíval se anglicky a znal i několik arabských slov. Dobrým pomocníkem mu byl i překladač v mobilním telefonu.

Ještě ten den se o něj začala zajímat turistická policie. Druhý den si jel luáží prohlédnout památky v Maktharu. Muzeum však bylo zavřeno, patrně proto, že bylo pondělí. Po návratu do Al Kaf stejnou luáží chtěl navštívit starořímské lázně Hammám Mallág. Žádný taxikář ani řidič luáže ho tam nechtěl dovézt. Nakonec přijelo auto turistické policie a policista v civilu mu oznámil, že tam je zakázáno jezdit. Protože pršelo, dovezli ho do hotelu. Aby nepromarnil celý den, vypravil se na prohlídku památek města. Druhý den podnikl cestu za starořímskými památkami Dougga. Protože autobus ten den nejel, na místo se dopravil opět luáží. Ta ho dovezla do Nouvelle Dougga, vesničky vzdálené 4 km od památek. Z této strany je zde jeden ze dvou vchodů. Dougga ho ohromila svou rozlehlostí, některé chrámy jsou stále v krásném stavu. Moc turistů tam nebylo. Další den pokoušel štěstí a znovu se luáží vypravil do Maktharis. Tentokrát byla lokalita otevřená. Měl Maktharis celý jen pro sebe, jen kolem něj občas prošel místní zahradník a hlídač. Po prohlídce si došel na oběd. Překvapilo ho, že v restauraci prodávali pivo, víno a tvrdý alkohol. Pivo a víno pilo hodně lidí. S největší pravděpodobností muslimové. Další den se přesunul zpět do Sousse, kde ho na recepci v hotelu radostně vítali, že ho znovu vidí. Odtud se vypravil luáží do berberské vesničky Takrůn. Zde již jsou na turisty připraveni, je zde vyznačená trasa prohlídky a je možné nakoupit suvenýry. Po návratu do Sousse se před odletem do Prahy ještě vykoupal v moři a nasnídal se. A pak už následoval odjezd na letiště a let do Prahy, odkud vlakem pokračoval směr České Budějovice.

Ještě se nám Jiří pochlubil, že se v hotelu seznámil s mladou ženou, se kterou se v rámci konverzace naučil další slova v arabštině. Až ve chvíli, kdy jí šel poděkovat malým dárkem za její snahu, zjistil, že se jedná o populární tuniskou zpěvačku Amani Swissi, která zde trávila chvíle volna. Na oplátku od ní si přivezl její CD s osobním věnováním! Jiřímu se v Tunisku moc líbilo a je dobře, že si své zážitky z cesty nenechal pro sebe! Jeho takřka dobrodružná cesta se může stát návodem pro ostatní cestovatele a cestovatelky!

Milena