I s metastázemi lze žít kvalitní život, pokud je včas nasazena účinná léčba
Metastáze mohou až za 90 % úmrtí všech nemocných s rakovinou. Dříve se na ně umíralo velmi záhy po jejich objevení. Nyní žijí nemocní déle a kvalita jejich života se blíží kvalitě života zdravého člověka. Je ale důležité, aby se včas od svých lékařů dozvěděli všechny možnosti léčby a mohli se též podílet na rozhodování, kterou léčbu podstoupí. Bohužel to u nás stále ještě příliš nefunguje a z pohledu informovanosti lékaře často zastupují pacientské organizace.
„Ještě donedávna bylo pro pacienta zhoubné onemocnění ve fázi metastází většinou jednoznačným rozsudkem brzké smrti. V současné době máme k dispozici takové léčebné možnosti, které nejen zásadně prodlužují život těchto pacientů, ale zachovávají i jeho kvalitu,“ upozorňuje doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Což potvrzuje i příběh paní Jany, které lékaři objevili rakovinu prsu před 19 lety. Tenkrát podstoupila operaci, při které jí odebrali část prsu. Nakonec jí však museli vzít prso celé. Následovala léčba chemoterapií i ozařováním. Odborníci Janě doporučili také podstoupit preventivní gynekologický zákrok. Nemoc se na 13 let odmlčela, ale nedávno se paní Janě vrátila ještě v zákeřnější formě. Nádor totiž metastázoval do lymfatických uzlin – nadklíčku.
Lékaři metastáze objevili na běžné kontrole a paní Janě nasadili adekvátní léčbu. I podruhé Janu nemoc zaskočila. Nepociťovala totiž vůbec žádné příznaky. „Když člověk ukončí léčbu, myslí si, že je zdravý. Je třeba počítat s tím, že si vás nemoc najde znovu. Ale připravit se na to nedá nikdy,“ svěřuje se Jana. I přes svůj boj s nemocí má stále energii vést centra Mamma HELP, která v roce 2000 spolu se svým onkologem založila a která pomáhají onkologicky nemocným. Svým příkladem motivuje k chuti do života desítky dalších nemocných.
Podobně jako další Janu (54) se stejnou diagnózou. Ta si bulku nahmatala již v roce 1999. Poté podstoupila operaci a následně ozařování. Aby se zabránilo šíření rakovinového bujení, odebrali jí lékaři i lymfatické uzliny v podpaží. Jednou týdně musela dojíždět na lymfatické masáže do nemocnice, protože jí hrozily obrovské otoky na ruce. Nakonec si lymfodrenáže začala dělat sama doma pomocí přístroje zapůjčeného od VZP. Jakákoli ruční práce je pro ni ale stále zcela nemyslitelná.
V roce 2013 udeřila nemoc znovu a metastázovala do vaječníků a dutiny břišní. Vyšetření ukázalo, že je onemocnění dědičného původu. Jana absolvovala již šest chemoterapií. Nyní je v plném invalidním důchodu. Nemoc ji naučila radovat se z maličkostí. Nejvíce ji dobíjejí ozdravné pobyty s ARCUS – onko centrem, které od roku 2001 každoročně absolvuje.
Důležité vzájemné pochopení
„Kdo si neprošel rakovinou, nemůže pochopit, co pro onkologické pacienty tyto ozdravné pobyty znamenají. Každý se z nich vrací doslova jako jiný člověk,“ svěřuje se paní Jana.
Kromě odpočinku je pro nemocné nejdůležitější vzájemné pochopení. „Všichni víme, co naše nemoc obnáší, můžeme si navzájem sdělit své zkušenosti, podělit se o své starosti, zkrátka jsme všichni na jedné lodi. Ještě pořád totiž v naší společnosti bohužel platí, že pacient s rakovinou je takzvaně na odpis,“ vypráví Jana.
Její onemocnění je nyní v remisi – tedy bez příznaků. Stále ji však trápí mízní otoky. „I když musím vzhledem ke své nemoci žít ze dne na den, se svým osudem bojuji pomocí černého humoru. Především však nesnesu lítost a pláč nad sebou samotnou,“ uzavírá Jana.
Pacientské organizace hrají velmi důležitou roli
„Zásadní je, aby byl pacient o svých možnostech dostatečně informován. Zde hrají důležitou úlohu také pacientské organizace,“ vysvětluje Mgr. Jana Drexlerová, ředitelka sítě Mamma HELP center. Ta pro pacienty představují spolehlivé poradenství a psychickou podporu v akutní fázi onemocnění.
„Pacientské organizace vlastně ´vytvářejí most´ mezi zdravými a nemocnými tím, že šíří povědomí o nemoci a hájí práva pacientů,“ dodává Drexlerová.
Příznaky onemocnění jsou různorodé
Alarmující je únava, výrazné hubnutí a snížení výkonu nebo zvýšená teplota ve večerních hodinách. Ostatní příznaky úzce souvisí s částí těla, ve které se nádor usídlil. „Některé zhoubné nádory často metastázují do kosti. Kostní metastáze bývají nejčastěji diagnostikovány u pacientů s mnohočetným myelomem, asi u 70 % pacientů s rakovinou prsu a prostaty a zhruba u 40 % pacientů s rakovinou plic a ledvin,“ říká doc. Tesařová. Nemoc se zpravidla ohlašuje bolestmi. Nádorem oslabená kost je křehká, snadno se láme a fraktury se velmi obtížně hojí.
Zdroj: Novinky.cz