Lavičky: Vilma Cibulková a Pavel Jakub Ryba

„Nejdříve jsem si začala sepisovat texty mnoha příběhů, kterými jsem chtěla lavičku popsat. Chtěla jsem, aby na ní byly i nožem vrýpané verše a příběhy. Další varianta byla, že vyjedeme k řece Vydře, na lavičku nakreslíme proud vody jako řeku života a v ní budou zasazeny placáky z řeky Vydry a na každém z kamenů bude příběh jednoho z lidí, které mám ráda. Nakonec jsme došli k tomu nejpřirozenějšímu: příběhu mojí maminky, která je sedm let po ablaci obou prsů. Ano, v naší rodině je rakovina prsu a já i mé dvě sestry musíme chodit na pravidelné kontroly. Ve chvíli, kdy maminku diagnostikovali, jsem odložila veškerou práci a dva roky věnovala jen tomu, abych mohla být vedle ní a svého tatínka, protože tvrdím, že nemoc jednoho v rodině je nemoc celé rodiny. Proto jsou na naší lavičce obtisknuté ruce mého tatínka, mého muže, mých sester, moje a vnoučat, protože jsem potřebovala i malé dětské ručičky, ty, které umějí nejkrásněji držet ženské ňadro. Kvůli nim přece svá ňadra máme!“

Online dražba laviček na serveru Růžový říjen >>