Moje zážitky z tvoření

Do pražského Mamma HELP centra jsem přišla poprvé v lednu 2014. To jsem byla po druhé operaci, první onemocnění bylo před osmi lety a myslela jsem, že už jsem z toho venku a jsem úplně zdravá. Takže tato druhá diagnóza mě uvrhla do deprese a ještě před chemoterapiemi, které mě čekaly se všemi následky, které už jsem znala, jsem se přišla poradit, jak to zvládat. Dvě terapeutky, tehdy ještě U vinohradské nemocnice, se mi věnovaly ochotně, bez zbytečných emocí, mluvily věcně, srozumitelně a vstřícně mi nabídly účast na akcích, které v centru probíhají. Zprvu jsem byla jen na přednášce a posezení, ale po léčbě jsem se rozhodla pro častější aktivity, už na nové adrese na Žižkově: babinec, cvičení a arteterapii se Štěpánkou. Trochu jsem měla obavy, jak se zapojím, nikoho jsem neznala, ale moje strachy byly zbytečné. Každou „novicku“ děvčata přijmou přirozeně mezi sebe, navzájem si tykáme a sdělujeme zkušenosti, vždyť se potýkáme se společnými problémy.

Velkou radost mi dělá arteterapie: začaly jsme před Vánocemi s andělíčky z FIMO hmoty, pak to bylo malování na hrnečky, šití pestrobarevných ptáčků z filcu, malování vajíček. Vždycky se mi líbilo prohlížet v časopisech nějaké originální domácí výtvory, ale i když tam byl třeba i popis, nevěděla jsem, kde koupit vhodný materiál a ne vždy jsem porozuměla náčrtkům, prostě ztratila jsem odvahu. A tak teď koukám, co lze všechno vytvořit, a že i prsty nezkušené mohou leccos zvládnout. Nedaří-li se něco hned, Štěpánka poradí, jak to napravit. A toho povídání u toho! Jsme najednou zase jako malé holky, které kdeco komentují a chechtají se u toho, až nás musí občas někdo napomenout. Odměnou je nám pak výrobek, kterým si ozdobíme byt anebo máme vhodný dáreček. Prostě podle úsloví „Dělání, dělání – všechny smutky zahání“ si děláme radost a tak je to správné. Kéž nám to dlouho vydrží!

Jarmila Pudilová, členka Mamma HELPu od ledna 2014