Na nežádoucí interakce léků v Česku ročně zemře 230 lidí, odhadují farmaceuti
Kvůli nežádoucímu vzájemnému působení léků, které pacienti užívají, může být v Česku každoročně hospitalizováno 3400 lidí. Zhruba 230 jich zemře. Vyplývá to z odhadů Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Většině těchto případů se dá zabránit.
Léková interakce je vzájemné působení buď několika léků, nebo také léků a potravin, doplňků stravy či kouření. Některé kombinace ovlivňují účinnost léků, kterou mohou tlumit, ale i zvyšovat tak, že mohou pacientovi způsobit zdravotní komplikace.
Lékárníci se poměrně často setkávají s tím, že pacient má předepsaných několik léků od různých doktorů a tyto medikamenty obsahují stejnou účinnou látku. Může mu tak hrozit mimo jiné poškození jater.
„Problém vidíme v tom, že neexistuje jednotná elektronická preskripce léčiv, takže nevidíme, která všechna léčiva pacienti užívají. Dalším problémem je množství přípravků na trhu, takže pacient neví, že užívá třeba čtyři různé přípravky se stejnou účinnou látkou, protože se jinak jmenují,“ uvedla lékárnice Veronika Krajčová z lékárny v motolské nemocnici.
Lékárnice proto radí, aby si lidé poznamenali názvy léků na papír nebo do mobilu a nosili je stále u sebe. Informaci o užívaných lécích by měli říkat při návštěvě každého lékaře i při každém vyzvedávání léků z lékárny.
Vážnější mohou být například situace, kdy pacient nepřizná, že užívá přípravek ovlivňující imunitu v kombinaci s léky na dnu. „Měli jsme případ pacienta a nebyl ojedinělý, kdy kombinace těchto léků způsobí těžký útlum kostní dřeně a my jsme ho museli týden hospitalizovat,“ poznamenává zástupkyně přednosty kliniky nefrologie VFN v Praze Romana Ryšavá.
Užívané léky mohou mít vliv i na anestezii při operacích. I před nimi by proto lidé měli hlásit všechno, co užívají. Lékaři si pak s riziky umí poradit. „Zpravidla to je buď výraznější pokles tlaku, nebo zpomalení tepové frekvence, nebo prodloužené probouzení z anestezie,“ přibližuje přednosta kliniky anesteziologie a resuscitace FN Motol Tomáš Vymazal.
Pomůžou třeba jen nižší dávky anestetik a stejně mohou léčbu upravit i ostatní specialisté. Musí ale znát celý seznam léků.
Pozor by si měli lidé dávat i na působení některých potravin. Například alkohol zvyšuje účinek tlumivých léků, naopak mléčné výrobky snižují působení antibiotik. Vliv mohou mít i čaje a přípravky s třezalkou nebo grepy a pomela.
Odhad vyplývá z britské studie
V Česku podle farmaceuta Petra Průši neexistuje studie, která by se zabývala dopady nevhodné kombinace předepisovaných a užívaných léků. Průša proto jako podklad pro výpočet použil výsledky britské studie z roku 2013, která půl roku sledovala 18 820 pacientů starších šestnácti let.
Podle studie bylo 6,5 procenta lidí hospitalizováno kvůli nežádoucím účinkům léků a čtrnáct lidí zemřelo. V přepočtu na tuzemskou populaci by to znamenalo, že v Česku je kvůli nežádoucím lékovým interakcím ročně hospitalizováno asi 3400 lidí a 230 jich zemře.
Průša vycházel i ze zkušeností z internetové poradny AIFP Znám své léky, která funguje od června 2014 a pro kterou pracuje. Lidé tam mohou zadat léky, které užívají, a odborníci jim do dvou dnů poradí, zda se některá léčiva nemohou vzájemně negativně ovlivňovat.
V této poradně užívá nevhodnou kombinaci víc než třetina tazatelů, téměř desetina lidí má pak předepsáno více léků se stejnou účinnou látkou.
