Nežádoucí účinky radioterapie

Tolerance radioterapie je individuální a nežádoucí účinky se mohou projevit v různé míře. Pokud budete mít potíže spojené s ozářením, doporučí Vám Váš lékař vhodná opatření a předepíše potřebné léky. U mnohých nemocných je však tolerance léčby natolik dobrá, že není třeba žádných omezení, a pokud to organizační podmínky dovolí, není nezbytně nutná ani pracovní neschopnost. Jako celková reakce organismu na ozáření by se mohla vyskytnout únava a ospalost, nechutenství, výjimečně nevolnost.

Při užití vysokoenergetického zdroje záření se již méně často setkáváme s poradiační reakcí na kůži, která se může projevit zarudnutím pokožky. Je důležité pokožku nedráždit a vzdušnit a nosit pokud možno bavlněné prádlo. Při ozáření některých lokalit, například v oblasti prsu či hlavy a krku, však může být kožní reakce výraznější. Může dojít k olupování, vzácněji i k mokvání pokožky.

Časný erytém na kůži vzniká u citlivých jedinců již 2. až 3. den po započetí ozařování. Pozdní erytém se objevuje mezi 2. až 4. týdnem, je výrazně tmavší a přechází do pigmentace a suché deskvamace (kůže je sušší, drobně se olupuje) nebo přechází do reakce 2. stupně — vlhké deskvamace.
Ošetřování při akutní fázi:

Chránit kůži před mechanickými vlivy a dalším drážděním – náplasti, mýdla, parfémy, nenosit neprodyšný oděv. Kůži promazávat nejdříve 2 hodiny po ozáření. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. K omývání jsou vhodné například termální vody ke zklidnění pokožky.

K promazávání jsou vhodné mastné masti typu Calcium panthotenicum, Panthenol gel, léčebná kosmetika je k dostání v lékárnách. Je možné přikládat chladicí gelové termopolštářky. Není vhodné používat rostlinné výtažky, protože často alergizují.

Možno aplikovat i speciální krytí k vlhkému hojení ran po domluvě s dermatologem např. Mepilex, Sanavel, Mepitel, Inadine. Ošetřování poradiační reakce vždy konzultujte se svým lékařem. Záření může mít vliv na krvetvorbu, může dojít ke snížení počtu krvinek, zejména bílých. Díky těmto změnám v krevním obrazu můžete mít větší náchylnost k infekčním nemocem, proto je vhodné omezit návštěvy velkých kolektivů a je také nutné vyhýbat se lidem se známkami infekčních onemocnění (rýma, kašel, apod.).

Během léčby se mohou objevit i poruchy spánku, které mohou mít vliv na další zhoršení únavy.

Charakter místních příznaků závisí na oblasti, která je ozařována. Mohou se vyskytnout v různé intenzitě.

Zde uvádíme příklady možných místních reakcí v závislosti na ozařované oblasti, nicméně výčet není úplný a podrobné informace dostanete před zahájením léčby od Vašeho lékaře.

a) Prs a event. svodná lymfatická oblast

Akutně, během ozařování, se může objevit kožní reakce, podobná přehnanému opalování na sluníčku. Kůže zčervená, mírně zduří, je citlivější na dotek, svědí a může se objevit i suché olupování anebo až mokvání (zejména v kožních řasách). Ke konci léčby se objevuje ztmavnutí kůže. Tato reakce se někdy může vyskytnout i v oblasti pod lopatkou. Kromě kožní reakce můžete mít polykací potíže či bolesti v krku, individuálně se objevuje únava.

Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky léčby zářením. Jde například o kožní změny (zarudnutí, pigmentace, suchá a méně elastická kůže), pocit napětí v prsou, podkožní otok v oblasti hrudníku, tužší podkoží, prořídnutí ozářených částí kostí (osteoporóza) nebo snížení funkce povrchové části plic, které však většinou nevede ke zhoršení dýchání. V případě ozařování uzlinových oblastí v podpaží a nadklíčku se může objevit otok horní končetiny, poškození nervových pletení (mravenčení a bolesti v horní končetině), snížení funkce štítné žlázy.

b) Plíce

Akutně, během ozařování, se může objevit kožní reakce – zarudnutí, pigmentace, ztráta ochlupení. Častější jsou potíže při polykání, kašel, individuálně se objevuje únava, nevolnost, nechutenství, změny krevního obrazu. Mohou se objevit i teploty a obtížnější dýchání.

Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky, v místě ozařování např. kožní změny (pigmentace, suchá a méně elastická kůže), tužší podkoží, podkožní otok v oblasti hrudníku, snížení funkce ozářené části plic.

c) Pánev

Místní příznaky souvisí s částečným ozářením močového měchýře, které se projeví častým močením, pálením, řezáním při močení. Po ozáření konečníku a tenkého střeva se může objevit průjem, nucení na stolici, nadýmání, bolesti břicha, nevolnost, nechutenství. Je nutné dbát zejména na dostatečný příjem tekutin, a to i po skončení ozáření. Mezi další místní příznaky patří reakce na ozařované kůži. Vzniká spíše zřídka, může se objevit ke konci ozařovací série a projevuje se zarudnutím.

d) Oblast hlavy a krku

Akutně, během ozařování, se může objevit kožní reakce, podobná přehnanému opalování na sluníčku. Kůže zčervená, mírně zduří, je citlivější na dotek, svědí. Může se objevit i suché olupování nebo až mokvání pokožky (zejména v kožních řasách). Ke konci se objevuje ztmavnutí kůže. Ve vlasatých a ochlupených částech lidského těla dochází na ozařovaných polích k vypadávání vlasů, chlupů a vousů.

V dutině ústní se v průběhu léčby objevuje zpočátku přechodně větší slinění. Poté se dostavuje suchost v ústech, sliny jsou lepkavé, ztrácejí se chuťové vjemy nebo se tyto mění v různé pachutě. Někdy dochází k úplné zástavě tvorby slin, i těch vazkých. Zhoršuje se polykání zejména objemných a tvrdých soust. Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky léčby zářením, např. kožní změny (zarudnutí, pigmentace, suchá a méně elastická kůže), tužší podkoží, podkožní otok v oblasti krku a pod bradou, suchost v dutině ústní, snížení funkce štítné žlázy. Ztuhnutí čelistního kloubu (trismu) lze předcházet cvičením otvírání úst.

e) Dutina břišní

Místní příznaky se mohou projevit nechutenstvím, nevolností, zvracením, průjmem, nadýmáním a bolestmi břicha.

Potíže spojené s ozářením většinou odezní do několika týdnů. V některých případech se však s odstupem měsíců až let mohou objevit i pozdní komplikace. V dnešní době se však s těmito nežádoucími účinky díky moderní přístrojové technice a precisnímu plánování setkáváme v daleko menší míře, než tomu bylo ještě před několika lety.

Zdroj: Společnost radiační onkologie, biologie a fyzikyrekon