7. O tom, co je to chemoterapie a jak může na nemocné působit
O chemoterapii a stresu a také o tom, jak lze tento stres mírnit včasnými informacemi o léčbě.
Přesně v šest Jana s Liborem zazvonili na zvonek našeho bytu. Po přípravě nezbytné kávy a výměně obvyklých vět, které se říkají, když přijde návštěva, jsme se usadili v křeslech a Libor mě vybídl, abych začal, jak říkal, o té chemoterapii. Jana tvrdila, že ví, že musí chemoterapii dostat jako součást léčby a tak sejí zvýší pravděpodobnost vyléčení (všimněte si, použila moje dřívější slova), tak abych se spíše zabýval vedlejšími účinky chemoterapie, o nichž slyšela v čekárně před ozařováním celé romány. Ano, pacienti se vzájemně hodně straší. Přitom již neřeknou, jak rychle a jak důkladně byly jejich nežádoucí vedlejší účinky chemoterapie zvládnuty.
Vedlejší účinky, způsobené chemoterapií, mají široký okruh fyzických a emocionálních následků v závislosti na užitém léku a osobě, která jej dostává. Vedlejší účinky mohou mít velký vliv na to, jak se nemocný přizpůsobí a jak žije se svou nemocí. Říci nemocnému jednoduše, že chemoterapie je jen dočasné nepohodlí, které se musí vydržet pro záchranu života, nemusí být dostatečným ujištěním, především v době, kdy se kvalita tohoto života zdá být nesnesitelná. Většina vedlejších účinků skončí s ukončením chemoterapie, ale má to jen malý význam pro nemocného, který se právě zotavil z operace a jemuž se pouze řekne, že musí brát léky, které způsobí, že se opět bude cítit nemocen.
Největším strachem, kterému čelí lidé léčení chemoterapií je strach z neznámého. Bude léčba fungovat? Jaké budou vedlejší účinky? Jak špatné to bude? A může to být ještě horší? Dostatek času na odpovědi nebo předvídání otázek bude vykročením na dlouhé cestě pomoci nemocnému, aby pochopil, co se od něho očekává a co on může očekávat od chemoterapie – dobré nebo špatné. Znalost, že některé vedlejší účinky lze předvídat a že mohou být zvládnuty nebo zmírněny, také pomáhá nastolit pacientův pocit kontroly své léčby. Vyzbrojen touto znalostí je nemocný v lepším postavení pro překonání léčby a jakýchkoli vedlejších účinků, které mohou být léčbou způsobeny. Nemocní by měli být ujištěni, že lékaři vyvinou veškeré úsilí pro minimalizaci vedlejších účinků, včetně snížení dávek léků a přizpůsobení léčebných režimů (pokud je to možné).
Příčinou velké duševní strázně se může také stát ztráta vlasů, která doprovází podávání některých léků. Jedna nemocná po absolvování chemoterapie uvedla: „Největším zničujícím vedlejším účinkem mé chemoterapie, dokonce horším než nauzea (nevolnost) a zvracení, byla ztráta mých vlasů. Může to znít směšně. Nemyslím si ale, že si někdo, kdo to nezažil, dokáže uvědomit, jak moc jsou vlasy součástí vaší identity, dokud je neztratíte. Když vypadávají, je to jako byste pozorovali rozpad svého těla před svýma očima. A začnete si uvědomovat, co vám tato nemoc může udělat“.
Třebaže vlasy naprosté většině nemocných vyrostou po léčbě znovu a nový růst může začít již během léčby, může být i dočasná ztráta vlasů pro někoho velkou ranou. Je téměř jedno, jak intelektuálně je ten který nemocný vybaven, pouze málo jich je připraveno na šok vidět, jak chomáče vlasů zůstávají na hřebenech a na polštářích. A vzhledem k tomu, že jen velmi málo nemocných má nějaké předchozí zkušenosti s parukami, mohou jim cenné rady velmi pomoci a přispět tak k jejich uklidnění.
Nevolnost a zvracení mohou být do jisté míry zmírněny některými léky a také mohou být zmírněny pomocí řádné dietní podpory. Zdravotníci by měli zdůraznit potřebu dostatečné výživy při léčbě, ale pro nemocného, který nemůže jíst, ať už z důvodu nevolnosti nebo obavy z léčby může být uvedené doporučení nesplnitelné. Ambulantní nemocní se mohou poučit z knížek, ve kterých se diskutuje o dietě a příjmu energie obecně, mohou si přečíst, jak připravovat stravu, aby vypadala a chutnala působivě a jakou stravu připravovat, aby se vyhnuli některým vedlejším účinkům léčby. (Po čase si pomocí systému „pokus – omyl“ většina nemocných svůj jídelníček upraví podle vlastní potřeby, v případech déletrvajícího nechutenství a úbytku váhy je nutno se poradit s lékařem o doplňující umělé výživě – např. Nutridrink.)
Nemocní také mohou pociťovat slabost a únavu, způsobené účinky některých léků na svalstvo nebo vedlejšími účinky jako anemií, déle trvající nauzeou a zvracením.
V kombinaci s nevysvětlenou nervozitou a podrážděností poznamenávají někteří nemocní, léčení chemoterapií, že tyto účinky mohou ovlivnit jejich schopnost provádět denní aktivity v práci nebo doma. S těmito problémy je třeba se svěřit svému ošetřujícími lékaři, ale u některých nemocných se nepodaří příčinu únavnosti nalézt.
V současné době je příčina takové únavy předmětem výzkumu. Uvažuje se o vlivu receptorů „J“ v plicích apod.
Také stres způsobený rakovinou a chemoterapií se může manifestovat širokým okruhem nemocí nemocného. Rodinní příslušníci by měli být dopředu upozorněni, že výkyvy nálady včetně období depresí prolnuté s výtrysky zvýšené, téměř šílené aktivity jsou součástí toho, jak nemocný vnímá svou nemoc a ne pouze reakcí na lidi kolem něj.
Některé problémy s chemoterapií vyvolávají otázky, na něž není jistá odpověď. Zdrojem strachu pro mnohé nemocné je hrozba sterility. Ženy v reprodukčním věku obvykle budou mít po chemoterapii zpočátku nepravidelný menstruační cyklus. Může se také úplně zastavit a může být i porušena schopnost otěhotnět. Pro některé ženy je však otěhotnění stále možné a je dokonce doporučováno použití antikoncepčních prostředků.
Správné vysvětlení chemoterapie, možných vedlejších účinků a metod, jak jim lze čelit, vyžaduje svůj čas. Pravděpodobně nejlepší osobou, která iniciuje otevřený vztah lékař-pacient, je chemoterapeut. Ale i jiný člen týmu, jako například sestra, může zaujmout jeho místo, nebo vysvětlení doplnit. Přibrání příbuzných na první chemoterapeutické návštěvy, vedle potřebné emocionální podpory, pomůže posílit vysvětlení dané nemocnému. Je nutné přiznat, že v našich podmínkách je přítomnost manžela, nebo jiné blízké osoby při chemoterapii vzácná, a navíc mnoha zdravotníkům nepříjemná. Někteří dávají svou nelibost najevo přímo nebo si stěžují dalším zdravotníkům. Neuvědomují si, že jde o určitou výhodu, když mohou odpovědět na mnohé otázky a vybudovat základ vztahu důvěry jak ke zdravotníkovi samotnému, tak k prováděné léčbě.
Při diskusích o vedlejších účinících chemoterapie s nemocným a jeho rodinou by se neměly přehlédnout emocionální následky. Někdy může být vhodné psychiatrické konsilium, ale často postačí nemocného a rodinu seznámit s tím, že emocionální problémy lze očekávat, aby se tak vytvořila atmosféra přijetí nebo tolerance.
Ať už jsou vedlejší účinky chemoterapie jakékoli (pouze o několika je zde zmínka), je nutno znovu připomenout, že nemocný, léčený chemoterapií je pod tlakem neobvyklého stresu. Jisté vedlejší účinky – jako nevolnost (nauzea) a zvracení – jsou nejintenzivnější během prvních několika dnů po podání léku. S postupujícím časem se tyto účinky oslabují a nemocný se začíná cítit lépe. Je si však vědom, že ho čeká další léčebný den a často k tomuto dni přistupuje s nepříjemnou předtuchou. Další vedlejší účinky, únava, hmotnostní úbytek, ztráta vlasů — to vše se s postupem léčby kumuluje a pacient se tak vlastně nikdy během léčby necítí dobře. I když jsou vedlejší účinky mírné nebo i úplně chybějí, jsou už jen opakované návštěvy lékaře a nemocnice depresivní a připomínají pacientovi jeho nemoc. Nemocní, kteří již byli léčeni chemoterapií, mohou být dokonce bojácnější než začátečníci. S tím, jak léčba vyčerpává jejich mentální a fyzické rezervy, hledají z obavami slovní i neslovní narážky od zdravotníků, že se jejich stav zlepšuje.
Nemocný, který se pohybuje v šerém světě chemoterapie, není ani exaktně nemocný, ale ani exaktně zdráv, potřebuje pomoc a vedení při překonávání své nemoci a své léčby. Mít čas poslouchat, vysvětlovat a učit nemocného, jak si může pomoci sám, zjišťovat jeho názor na léčebné volby, kdykoli je to možné, být k němu pozorný a projevovat mu drobné laskavosti v péči, to vše přispívá k pacientově pocitu vlastního významu a sebeúcty. Co se jeví obvyklé nebo iracionální zkušenému zdravotníkovi, je nové a velmi reálné pro nemocného léčeného chemoterapií.