Paliativní péči by mohly poskytovat všechny nemocnice

Všechny nemocnice v Česku by mohly po roce 2020 nevyléčitelně nemocným a umírajícím pacientům začít poskytovat paliativní péči. Její podobu i proplácení ze zdravotního pojištění má nastavit projekt za evropské peníze, který by měl začít letos. Do pilotního ověření ve zdravotnických zařízeních poplynou desítky milionů korun. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Paliativní péče je ucelená péče o nevyléčitelně nemocné a umírající pacienty. Má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na to, co je podstatné pro kvalitu pacientova života, tedy například na mírnění doprovodných příznaků nemoci, komunikaci s nemocným a respekt k němu. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým. Poskytují ji týmy odborníků z různých oborů.

„Je jednoznačné, že stávající medicína není schopna ve všech případech onemocnění vyřešit. V řadě případů, kdy člověka nejsme schopni vyléčit, nastupuje paliativní medicína. Měla by zajistit důstojné odejití ze života,“ uvedl Prymula.

Podle něj má evropský projekt fungování nemocniční paliativní péče a její případnou provázanost s tišícím opatrováním doma nastavit. „Projekty se zpravidla týkají období do roku 2020. Po tomto období bychom se mohli dostat do plošného modelu. Bude to dlouhá diskuse s nemocnicemi, odbornou společností i pojišťovnami, jak systém nastavit,“ míní Prymula.

Nemocnice by si mohly na přípravu modelu paliativní péče rozdělit asi 65 milionů korun. Dalších osm milionů je pro soukromé subjekty, upřesnil Prymula. Podle něj existuje také program pro hospice, které jsou navázané na nemocnice. Projekt k ověření financování mobilní hospicové péče má pak Všeobecná zdravotní pojišťovna. Od příštího roku by se péče lékařů a sester o nevyléčitelně nemocné v domácím prostředí mohla dostat do úhradové vyhlášky a proplácely by ji zdravotní pojišťovny, měla by se poskytovat paušální platba za ošetřovací den.

Ke zlepšení situace má přispět také projekt Spolu až do konce, který podporuje Nadační fond Avast. Zaměřuje se na vznik nemocničního programu paliativní péče, vybudování paliativního týmu odborníků i na školení personálu. Zapojilo se do něj 18 nemocnic.

V Česku ročně umírá kolem 105.000 lidí – polovina z nich v nemocnicích, téměř desetina v léčebnách dlouhodobě nemocných, méně než tři procenta v hospicích. Ve zdravotnických zařízeních tak ze světa odchází 68 procent Čechů a Češek. Zhruba 26 procent lidí umírá doma či v domovech pro seniory a dalších ústavech. Paliativní péči by potřebovalo ročně víc než 70.000 lidí.

„Potřeby pacientů se nám ne vždy daří naplňovat. Lékařská rozhodnutí jsou často neadekvátní, je čas na určitou změnu. Mění se komunikace s pacienty. Mnohem více lékařů je schopno se s pacienty bavit nejen o diagnóze, ale i prognóze a preferenci péče,“ řekl novinářům předseda společnosti paliativní medicíny Ondřej Sláma. Podle něj moderní medicína prodlužuje život a udržuje při něm, pro nevyléčitelně nemocného to ale nemusí být vždy komfortní. Pacient by proto měl mít individuální plán péče. Zabránit by se mělo například nadbytečným pobytům v nemocnici.

Podle Slámy nemocnice zůstanou i v budoucnu místem, kde lidé budou umírat nejčastěji. Zařízení by jim měla nabízet důstojné podmínky a víc soukromí. Sláma zmínil například pokoje, kde by mohl být pacient jen se svou rodinou.

Na okolnosti úmrtí se zaměřili experti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, zkoumali 926 případů. U 90 procent těchto pacientů byla smrt očekávaná. Jen v desetině případů měl umírající odpovídající péči, zachovala se jeho důstojnost a podporovala ho i rodina. Takzvané dříve vyslovené přání se využívalo jen minimálně, a to v 0,5 procenta případů. Dvě pětiny lidí zemřely v prostředí intenzivní péče.

13.4.2017

zdroj: ČTK