Prevence nádorových onemocnění

Prevence z pohledu jiných medicínských oborů znamená předcházení chorobě, například – očkujeme-li proti infekční chorobě, je téměř jisté, že touto chorobou očkovaný jedinec neonemocní. V onkologii je situace poněkud odlišná. Naše poznání o původu nádorových onemocnění se postupně rozšiřuje, ale ještě zdaleka nevíme o původu nádorů všechno. Postupně však přibývá informací o tom, které vlivy usnadňují vznik nádorového bujení. Odstranění těchto vlivů může u daného jedince snížit pravděpodobnost vzniku nádorového bujení.

Na zdraví lidí se podílí různou měrou několik základních určujících (determinujících) faktorů. Míra jejich podílu se dlouhodobě hodnotí a sleduje a také se mění. Až donedávna se všeobecně soudilo, že nejdůležitější je životní prostředí. Podle Světové zdravotní organizace se však vliv životního prostředí přeceňuje, i když rozhodně, zejména u nádorových onemocnění, vliv má. Ukazuje se, že na stavu zdraví populace se podílí 50% způsob života, životní styl, 20% životní prostředí, 20% vrozené dispozice a jen 10% zdravotní péče. A protože mnoho rizikových faktorů vychází ze způsobu života, je možno jejich vliv na vznik nemocí způsobem života omezit. A to platí i u nádorových onemocnění. V tom je význam prevence, jejímiž hlavními metodami je poučit o rizicích a dát návody na jejich vyloučení.U nádorových onemocnění hraje zdravotní péče významnější roli než u jiných nemocí, protože vedle omezení rizik ze způsobu života má u nich zásadní důležitost vyhledávání jejich prvních příznaků v době, kdy se nemoc ještě nevyvinula, tzv. sekundární prevence, screening.

Prevence je tedy několikerá.

• Primární prevence zahrnuje postupy, jednání a chování směřující k zamezení vzniku nemoci. Nespecifická prevence je zaměřena na celkový zdravotní stav a může postihovat více nemocí neboporuch. Její hlavní aktivitou je zdravotní výchova. Je zaměřena zejména na zlepšení způsobu života, na odnaučení se nezdravým návykům a na získání dovedností a návyků zdravých. Rizikové faktory nádorových onemocnění jsou do značné míry také riziky nemocí srdce a cév nebo nemocí metabolických, mezi něž patří např. cukrovka (diabetes). Proto primární prevence nádorových onemocnění má širší dosah. Je také součástí společenských aktivit, které vedou k vytváření podmínek pro zdravý způsob života a které se obecně nazývají podpora zdraví. Názorným příkladem takové aktivity ve městě je např. budování cyklistických stezek. Ty vedou k rozvoji cyklistiky jako vhodného pohybu. A nedostatek pohybu je rizikovým faktorem nádorových onemocnění, nemocí srdce a cév, diabetu, nemocí svalů a kloubů a dalších. Kromě  toho pohybem se zvyšuje výdej energie a snižuje riziko vzniku obezity, která je samo a sobě rizikem některých nádorů, nemocí srdce a cév, diabetu a nemocí svalů a kloubů. Navíc cyklistická stezka odvádí cyklisty z rušného silničního provozu a je tedy prevencí části dopravních úrazů.

Je zřejmé, že primární prevence a podpora zdraví je v rukou každého jednotlivce  a nikoliv zdravotníků.

• Sekundární prevence je zaměřena na.včasné objevení prvních příznaků chorob, nejlépe ve stadiu, kdy je ještě možno dosáhnout návratu ke zdraví. Cílem je předejít rozvoji onemocnění. Je jasné, že sekundárníprevence patří především do rukou lékaře, nejlépe praktického. Nejefektivnějšími nástroji sekundární prevence jsou preventivní prohlídky, na které má každý občan právo každé dva roky. Významnou součástí sekundární prevence jsou screeningové programy zaměřené na odhalování změn, které se objevují jako první příznak možného onemocnění. O těchto programech bude dále řeč v kapitolách o jednotlivých nádorových onemocněních. Významný je screening rakoviny prsu, který umožňuje snížit úmrtnost na tento nádor až o 30%, screening rakoviny děložního čípku může snížit úmrtnost o 50% a screening karcinomu rekta a tlustého střeva, který může úmrtnost snížit o 25%. Byl proveden odhad, že díky prevenci by mohla v příštích 20 letech snížena úmrtnost na zhoubné nádory o 29%. A to lze předpokládat, že budou objevovány další preventivní metody, jako je očkování proto lidskému papiloma viru, spolupůvodci rakoviny děložního čípku, které byla zavedeno v poslední době.

Jak předcházet nádorovým onemocněním?

Nekuřáctví je zásadní a ničím nenahraditelný způsob prevence. Již jeden rok po přerušení kouření se snižuje riziko rakoviny plic o třetinu, za 15 let  je riziko stejné jako u nekuřáka. Vyvarujte se kouření!

Víte, že?

• tabák se podílí nejméně v 30 % na vzniku všech nádorových onemocnění? zakouřené prostředí je jednou z hlavních příčin všech nádorových onemocnění plic u nekuřáků (asi u 30 % )?
• je prokázán negativní vliv zakouřeného prostředí na dětský organizmus, na astmatické záchvaty, časté bronchitidy apod.?
• kouření společně s alkoholem zvyšuje riziko vzniku nádorů v dutině ústní, hltanu, hrtanu a jícnu?
• úmrtnost na kardiovaskulární choroby se u kuřáků zvyšuje 2x a je vyšší v mladém věku?
• jen v 20. století měla tabáková epidemie na svědomí  celosvětově kolem jedné miliardy lidských životů?
• tabák v rozvinutých zemích je  nejvýznamnější příčinou úmrtí, kterou lze ovlivnit?
• rakovina plic je nemoc, ke které kouření přispívá jednoznačným vlivem (v 85-95 %)?
• kouření způsobuje asi 30 % rakoviny slinivky břišní?
• kouření způsobuje asi 20-40 % rakoviny ledvin a močového měchýře?
• kouření přispívá rozhodujícím vlivem k rakovině jazyka a dásní?
• na následky kouření zemře ve vyspělých průmyslových zemích každý druhý kuřák?
• v ČR zemře na následky kouření každý týden tolik lidí, že by naplnili letadlo Jumbo Jet  (500 lidí) a  za rok to představuje vyhlazení jednoho průměrného okresního města (23 000)?
• když někdo kouří celý život a přestane, riziko nádoru se sníží –  jako by nekouřil – až za 10-15 let?
• kuřáci mají horší zuby?
• kuřáci rychleji stárnou?
• na následky  kouření může zemřít i pasivní kuřák?
• žena-kuřačka má podstatně vyšší riziko poruch v těhotenství než nekuřačka?
• kuřáci jsou častěji impotentní?
• lehké cigarety jsou stejně, ne-li ještě více škodlivé než  ostatní cigarety?

Zásady správné výživy

• Jezte pestrou stravu bohatou na ovoce a zeleninu, luštěniny a celozrnné výrobky. Rizikem jednostranné stravy může být podvýživa nebo nedostatek některých látek.
• Dopřejte si denně čerstvé ovoce a zeleninu (5 porcí, přibližně 500 g). V konzumaci ovoce a zeleniny jsme na jednom z posledních míst v Evropě.
• Zařazujte do svého jídelníčku celozrnné výrobky a alespoň jednou týdně luštěniny. Vláknina v nich obsažená  je osvědčeným prostředkem proti zácpě, vede ke snížení hladiny tuků.
• Snižte spotřebu masa, upřednostňujte libové drůbeží, králičí  a rybí maso.
• Omezte spotřebu vajec na 2 kusy týdně.
• Omezujte příjem tuků, zvláště živočišných. Upřednostňujte kvalitní rostlinné oleje. Velké množství tuků je  konzumováno v uzeninách, které obsahují až 50 % sádla a loje, a to i v takových, které nesou označení „dietní“.
• Vybírejte mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku.
• Omezujte příjem soli. Skrytý obsah soli je v uzeninách, sýrech, některých kořenících směsích, v konzervách.
• Pijte alespoň 2 litry tekutin denně, nevhodné jsou nápoje s alkoholem a cukry. Pravidelné a nadměrné požívání alkoholu zvyšuje riziko vzniku nádorů. Alkohol je také významným zdrojem energie.
• Nadváha představuje  rizikový faktor pro řadu chronických onemocnění a také pro některé druhy nádorů. Je třeba, aby přísun energie byl v rovnováze s jejím výdejem. Jezte co nejméně rafinovaného cukru. Je energeticky bohatý a neobsahuje žádné další živiny.
• Pro uchování potravin  používejte chlazení a zmrazování.
• Nekonzumujte potraviny napadené plísní, hnilobou či jinak zkažené.
• Při přípravě stravy dávejte přednost vaření a dušení před pečením  a grilováním.
• Žijte aktivně, relaxujte, odpočívejte. Sportujte, udržujte si pohybovou aktivitu.
• Složení stravy, případně nadváha je rizikovým faktorem nejen pro nádory  zažívacího traktu (střevo, jícen, játra, slinivka břišní) ale také např. u nádorů prsu, prostaty či dělohy.

Evropský kodex proti rakovině

1. Nekuřte.
2. Mírněte se v konzumaci alkoholických nápojů.
3. Vyhýbejte se nadměrnému slunění.
4. Dodržujte zdravotní a bezpečnostní pokyny, zejména při práci zahrnující výrobu a manipulaci s látkami, které mohou způsobit rakovinu.
5. Často jezte čerstvé ovoce a zeleninu i obiloviny.
6. Vyvarujte se vzniku nadváhy a omezte spotřebu tučných jídel.
7. Navštivte lékaře, objevíte-li kdekoliv na těle bulku, pozorujete-li změny pigmentového znaménka nebo zjistíte-li krvácení bez známé příčiny.
8. Navštivte lékaře, máte-li přetrvávající potíže, jako jsou kašel, chrapot, nepravidelná stolice, nebo jestliže hubnete bez známé příčiny.
9. Ženy, choďte pravidelně na gynekologické prohlídky a žádejte vyšetření stěru z děložního čípku.
10. Ženy, kontrolujte si pravidelně prsy (samovyšetřováním) a nechte si po dosažení 50 let pravidelně provádět mammografii.