Světla svící…

Když Bůh řekl: Budiž světlo, vzešla láska.
Bible

Oheň a světlo, od pravěku pro člověka jistota života, zažehnání chladu a temnoty…

Tak k těmto myšlenkám mne přivedla naše úterní říjnová artedílna, ve které jsme si vyráběli plovoucí svíčky.

Svíce – na první pohled banální věc, ale proč po ní tedy sáhneme ve chvílích romantického naladění, v okamžiku, kdy chceme dát našemu konání punc slavnosti, ale také ve chvílích bolesti a zármutku. Odpověď neznám, každý máme tu svoji. Pro mne je to právě to spojení ohně a světla, nemám nikdy dost pohledu do živého ohně, kdy myšlenky volně plynou a oheň si žije život svůj…

Navíc si, ale uvědomím, že světlo a nakonec i teplo je v každé lidské bytosti, je jenom na nás, zda dostane šanci šířit se dále k bližnímu svému.

Ne vždy je však dopřáno, aby oheň a svíce dobře hořely, stačí nepříznivé povětří, poryv větru, chvíle zaváhání a místo tepla a světla je okolo nás tma a chlad… no a stejné je to i s tím neviditelným lidským světlem, jenom zažehnutí je podstatně těžší!

Z Plzně Ilona T.

P.S.

Plovoucí svíčky, které jsme si v Plzni vyrobili pro radost našich i druhých, jistě v blížícím se adventním čase v nejedněch očích rozsvítí radosti!