Výskyt karcinomu prsu v České republice se každoročně zvyšuje

Ultrazvukové vyšetření je metodou číslo jedna u mladých žen s příznaky onemocnění prsu, říká lékařka Radiologické kliniky FN Brno MUDr. Iva Mihulová.

Proč a jak často má každá žena po 45. roce věku přijít na mammografické vyšetření prsů?

Incidence (výskyt) karcinomu prsu v České republice se každoročně zvyšuje, při snižující se mortalitě (úmrtnosti) ve všech věkových skupinách. Maximum výskytu karcinomu prsu se z věkové hladiny 59 let posunul do věkové hladiny méně než 55 let.

Mammografický screening znamená pravidelné preventivní vyšetřování žen bez jakýchkoli příznaků onemocnění s cílem zachytit rozvíjející se zhoubný nádor prsu v co nejčasnějším stadiu. Princip fungování mammografického screeningu vychází z předpokladu, že onemocnění zachycené v časné fázi je snáze léčitelné a vede k vyšší kvalitě a délce života pacientek, cílem screeningu je tedy snížit morbiditu (nemocnost) i mortalitu na sledované onemocnění. Mammografický screening je v České republice hrazen zdravotními pojišťovnami. Má na něj nárok každá žena od věku 45 let a vyšetření se provádí 1x za dva roky.

Provádí se i ultrazvukové vyšetření prsů? Jaký je v těchto vyšetřeních rozdíl?

Ultrazvukové vyšetření je obvykle metodou číslo jedna u mladých žen s příznaky onemocnění prsu, těhotných nebo kojících maminek. U žen nad 40 let věku je základní metodou vždy mamografie, ultrazvuk někdy mammografii vhodně doplňuje, především u žen s bohatou a hutnou žlázou. Samotné ultrazvukové vyšetření se pro screening nádorů prsu nehodí.

Ultrazvukové vyšetření je metoda, která k zobrazení nevyužívá ionizujícího záření (nemá biologický účinek) je snadno zopakovatelná. Ultrazvuk zobrazuje (detekuje) a odlišuje solidní a cystická ložiska, ale není schopen klasifikovat kalcifikace. Na ultrazvuku nelze zobrazit celý objem žlázy, pouze určitou výseč.

Ke zvýšení kontrastu ultrazvukového obrazu, a tím i citlivosti vyšetření, lze použít nitrožilně podaných kontrastních látek. Obvykle se používají mikrobubliny neškodného plynu, který po podání poměrně rychle mizí z těla pacienta vydýcháním.

Mammografie využívá ionizující (RTG) záření, zobrazuje celý objem prsu včetně axilly, umožňuje exaktní posouzení možných změn mamografického obrazu při kontrolních vyšetřeních v čase. Zobrazuje mikrokalcifikace a je schopna je diferencovat na benigní/maligní. U mamograficky zjištěných ložiskových lézí je doplňující ultrazvukové vyšetření metodou volby – stading.

Každá z uvedených metod (ultrazvuk a mammografie) poskytuje jiné informace, oba druhy vyšetření se ideálně doplňují, ale navzájem se nenahrazují.

Jak dlouho mammografické vyšetření trvá?

5-7 minut. Výsledky se klientka dozví bezprostředně po něm.

Jaké jsou ve FN Brno objednací lhůty?

Na mammografické vyšetření je objednací doba 1 den. Na ultrazvukové vyšetření je objednací doba 3-4 týdny. V případě klinické potřeby (akutní stavy) po domluvě ihned.

Kolik pacientek jste takto monitorovali v loňském roce a jaká jsou zjištění?

V roce 2015 bylo na našem pracovišti provedeno 7 500 screeningových mammografií (celkově vyšetřených žen bylo 9 000), při kterých bylo prokázáno a verifikováno 153 karcinomů a dále asi 900 benigních nálezů.

Jaká je prognóza u rakoviny prsu? Jak se posunula úspěšnost léčby?

Vzhledem k tomu, že screeningová mammografie detekuje preklinická stadia, je sice prognóza karcinomu mléčná žlázy vážná, ale celková doba přežití pacientek se výrazně prodlužuje.

Záchyt časného stadia nádoru znamená situaci, kdy bylo v prsu pomocí mammografie nebo ultrazvuku objeveno nádorové ložisko, které je nehmatné. Čas je totiž nejúčinnější zbraní v boji s rakovinou, neboť včas odhalený malý nádor je slabým nepřítelem a současná medicína si s ním ví rady. Při nalezení takového malinkého – tzv. minimálního -nádoru má žena šanci na úplné uzdravení.

Hlavním přínosem screeningových vyšetření je zlepšení prognózy onemocnění, možnost méně radikální (zpravidla levnější), a přitom účinnější léčby. Mnohé ženy se mylně domnívají, že onemocnět rakovinou prsu znamená rovnou zemřít. Nezbývá než opakovat, že zhoubné nádory jsou léčitelné; žena však nesmí přijít pozdě, kdy již nádor rozeslal své zhoubné buňky (metastazoval) do různých jiných orgánů v těle (např. do uzlin, do plic či do kostí).

Možnosti prevence vzniku karcinomu mléčné žlázy na individuální úrovni jsou omezené. Vzhledem k tomu, že u tohoto onemocnění nebyl dosud poznán rizikový faktor vysvětlující jeho příčinu s uspokojivou spolehlivostí (jako je tomu např. u nádorů plic), jedinou možností boje je včasná diagnostika a úspěšná léčba.

Karcinom prsu je považován od nejčasnějších stádií za onemocnění celého organismu (systémové onemocnění). To znamená, že nestačí pouze chirurgické odstranění nádoru v prsu, ale musí být podávána i celková (systémová) léčba. Rozsah léčby závisí na typu a vlastnostech nádoru (histologický typ, imunohistochemický profil, grading aj.), na rozsahu postižení podle TNM klasifikace, věku, menstruační aktivitě, celkovém zdravotním stavu pacientky a mnoha dalších faktorech. Většinou je využívána kombinace dvou a více léčebných metod, tak aby bylo minimalizováno riziko návratu choroby.

Pořadí jednotlivých léčebných metod záleží především na velikosti primárního nádoru. Pokud nádor nepřesahuje 2 cm a nejsou postižené uzliny, bývá na prvním místě proveden chirurgický výkon. U větších nádorů, nebo při postižení lymfatických uzlin už může být před operací podávána systémová léčba (tzv. neoadjuvantní). Léčba podle jednotlivých stadií se řídí standardy, které jsou lékaři vodítkem při určování nejvhodnější léčby. Vždy je ale také zohledňována individuální situace a postoje pacientky, tak, aby jí léčba byla „šitá na míru“. Rozhodování o léčbě je prováděno vždy týmově (chirurg, onkolog, radioterapeut, patolog, radiodiagnostik).

Pacientky podstupují chemoterapii, hormonální nebo biologickou léčbu. Hormonální léčba je upřednostňována u žen, jejichž nádory jsou tzv. hormonálně závislé, tj. mají potvrzenu přítomnost hormonálních receptorů v nádorové tkáni. Chemoterapie má přednostní místo u pacientek s nádory, které mají negativní hormonální receptory, s metastázami nebo s rychlým šířením nádoru. Biologická léčba (nejmodernější tzv. cílená léčba) je zaměřená proti konkrétní struktuře nádorové buňky. Je určena pouze pro ty ženy, jejichž nádorové buňky vykazují přítomnost cílové struktury proteinu HER2-neu/cerbB2 (spojen s horší prognózou), proti jehož receptoru byla ale nalezena protilátka (trastuzumab).

Prognóza onemocnění je závislá na stadiu onemocnění. I objemné nádory prsu, které nemají postiženy svodné uzliny, mají pětileté přežití 82 %. Při postižení svodných lymfatických uzlin v axile, pětileté přežití významně klesá (nádor do 5 cm a postižení do tří uzlin jen 73 %, postižení více než tří uzlin dokonce pouze 45 %). Pacientky s metastatickou chorobou mají medián přežití 24 měsíců.

Celkově lze shrnout, že lepší vyhlídky na vyléčení mají nádory prsu s co nejnižším počtem postižených uzlin (ideálně nulovým) a ty, které mají pozitivní hormonální (estrogenové a progesteronové) receptory, a tudíž se dají léčit hormonální terapií. Nádory prsu jsou velmi různorodé a u každé pacientky se může situace značně lišit. Nelze tedy říci, kdo se určitě vyléčí a u koho se nemoc i po operaci za několik let vrátí. Léčitelnost je však oproti jiným zhoubným nádorům velmi nadějná.

Léčba metastázujícího karcinomu je již svízelná. Karcinom v podstatě nelze vyléčit, ale jen zmenšit a zmírnit obtíže, které již mohou být kvůli metastázám v jiných orgánech.

Mohou se ženy mladší 45 let rovněž nechat vyšetřit?

Lze přijít jako samoplátce na ultrazvukové vyšetření (cena 400 Kč) – není nutná žádanka. V případě mamografického vyšetření je cena 900 Kč – je nutná žádanka (od praktického lékaře nebo gynekologa). Jednotlivé zdravotní pojišťovny mohou v rámci svých nadstandardních programů hradit vyšetření i nad rámec vyhlášky – nutné se informovat u své zdravotní pojišťovny.

Jihomoravskenovinky.cz informoval Mgr. Pavel Žára, M.A. tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Brno.

(jv,Jihomoravskenovinky.cz)